Tak dnes byl můj velký den. Narozeniny mě už poslední desetiletí neberou, ty dnešní jsou však v jistém smyslu speciální. Za prvé jsem byl opravdu potěšen, kolik lidí si na mne vzpomnělo. Dostal jsem pár sladkostí, ti trefnější mne podarovali štanglí uheráku a vínečkem bílým, valtickým :-). Nejkrásnější dar jsem však dostal od mé milé a drahé polovičky.

Po dnešní návštěvě lékaře, ve své praxi orientovaného spíše na ženy, svitla naděje. Údajně je to ještě velmi malé miminko, ale vypadá to, že by to mohl být syn. Není to vůbec jisté, spíšen jen malá možnost, ale se mnou to dnes patřičně cvičí. Že by nakonec Římani po meči nevymřeli?

Nyní jen hledám někoho, kdo by se mnou naklopil darovaný Tokaj. Oslavit by to chtělo, ne? Žel, žena ve svém požehnaném stavu nesnese chuť vína. Ostatně stejně jako jiné chutě a především pachy…